Oberwalderhütte 2015, 25. – 28. 6. 2015

14.07.2015 09:00

Ledovcový kurz jako hlavní chod se špetkou výstupů na nádherné okolní vrcholy a jako příloha trocha zdravovědy a přípravy na túru.
Ještě na závěr jsme to jako „schlaftrunk“ spláchli výtečnou směsí humoru, lidských příběhů a vyprávění lidí, kteří jsou rádi na horách.
Tak dobře se sedělo večer na chatě a sdílelo společné zážitky!

Turbo kaput aneb jak to začalo

Člověk míní a osud mění. Ve čtvrtek (den odjezdu na akci) tomu nebylo jinak. U benzinky před Táborem nám to začalo pod kapotou pískat a nakonec i úplně kleklo turbo.

Co teď?

Jedinou možností bylo tedy akci asi zrušit. Jedna parta už byla na cestě u Mnichova, u Plzně nebo kdo ví kde a druhá čekala u mýtné brány na GrossGlockner Hochalpenstrasse. Naděje umírá poslední a zkusili jsme obvolat jednotlivé účastníky. Dlouho to nikdo nebral.
„Haló?“
„Dobrý den, jste Tomáš a jedete s CK Alpy.cz na ledovcový kurz?“
„Máme problém. Stojíme u mršiny našeho auta a pravděpodobně jen tak nedorazíme.“
„Kde jste?“, zeptal jsem se opatrně.
„Před ČB“, ozvalo se ze sluchátka.
„A jedete v autě dva?“, pokračoval jsem.
„Ano.“
Takže se auto se dvěma účastníky vrátilo pro nás 50 km. V mezičase se nám podařilo zkomprimovat vybavení pro všechny účastníky tak, abychom se v pěti vešli do krátké oktávky, kterou jsme později blahoslavili.
Lidé z hor si umějí poradit a taky pomáhat. Díky kluci!

Nakonec jsem dorazili na Franz Joseph Höhe s minimálním zpožděním. Od tam se GrossGlockner tyčil ve své parádě a velikosti nad parkovištěm a dával na odiv svoji krásu všem, kteří přijeli až sem. Náš kopec – Johannisberg 3453 byl však v mracích. Na chatu to je pohodovou chůzí cca 2.5 hodiny. Prošli jsme systémem tunelů. Pak následováni svišti až k prvním sněhům a nakonec i přes ledovec až pod chatu. Odtam už jenom serpentinami až na Oberwalderhutte.
Tam nás kromě výtečné večeře čekaly tři intenzivní dny lezení, uzlování, tahání z trhlin a nečekaných zvratů počasí.

První túra a trhliny

První túra nás zavedla na krásný vrchol Bärenkopf 3249. Po cestě jsme se seznámili s navazováním na ledovci při 2, 3, 4 a více lidech. Vyzkoušeli si mačky a cepíny. Z vrcholu jsme sestoupili na ledovec, v jehož závěru jsem skočil do trhliny a účastníci si vyzkoušeli vytažení pouhou silou celé skupiny. Tam jsme také vyzkoušeli první vytahování z trhliny a aplikaci uzlů, které jsme den předtím po večeři trénovali.
Na závěr dne jsme ještě došli až do trhlin, kde jsme se učili pohybovat, chodit na mačkách v ledu, vrtat šrouby a Abalakovovy hodiny a ještě spoustu dalších užitečných věcí.

Velká hora a severní stěna

Zdařil se nám výstup severní stěnou Johannisbergu 3453. Všichni byli skvělí a přesto, že nebylo úplně ideální počasí si vedli dobře. Po návratu na chatu a krátké přestávce na výbornou polévku jsme ještě šli ve slotě trénovat za chatu na sníh.

Závěrečné zkoušky

Někteří v neděli ráno mizeli do údolí. Sněžilo a počasí jako uprostřed zimy. Všude bylo bílo. Věřili jsme předpovědi počasí a po snídani jsme šli ven. Opět se cvičilo, jistilo, slaňovalo a tahalo z trhlin. Jednalo se o takové „závěrečné zkoušky“, respektive o ověření toho, že si účastníci odnesli z kurzu to, co měli.
Po obědě začalo sluníčko opět pálit, vyčasilo se a hory se pyšnily novým sněhobílým závojem, který dostaly v noci ze soboty na neděli.
Podmínky a počasí? Jako na horách. A lidi? „Jakbysmet.“

Všem účastníkům tohoto kurzu Pohybu na ledovci s ALPY.CZ přeji hodně štěstí na jejich cestách a horských túrách.

Napsal:
Vojtěch Dvořák
Horský vůdce UIAGM
 

—————

Zpět